Mediální výchova představuje jedno z průřezových témat v rámcových vzdělávacích programech. Průřezová témata byla vytvořena proto, aby reprezentovala současné problémy světa a umožňovala tak rozvíjet osobnost žáka. Jaké jsou ovšem témata v mediální výchově, která představují tyto současné problémy?
Základní nástin by nám mohl poskytnout rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, který stanovuje základní tematické okruhy receptivních a produktivních činností. V rámci receptivních činností máme následující témata:
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení,
interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
stavba mediálních sdělení
vnímání autora mediálních sdělení,
fungování a vliv médií ve společnosti.
V rámci produktivních činností pak rozlišujeme tato témata:
Tvorba mediálního sdělení.
práce v realizačním týmu.
Problémem stanovení těchto tematických okruhů je to, že nejsou přesně zmíněna média, kterými by se žáci měli zabývat. Zde bychom se zase dostáváme k problému, co to vlastně médium je (např. McLuhanovské pojetí bere jako médium i elektřinu, o čemž se zřejmě v mediální výchově bavit zřejmě nebudeme). Dřívější situace byla jednodušší, protože se v rámci (mas)médií mluvila hlavně o televizi, rozhlasu a novinách. S příchodem internetu a tzv. nových médií se ovšem otevírá zcela nová dimenze témat v mediální výchově. V následujícím výčtu vynecháváme témata jako fungování médií, publicistika či propaganda, která jsou v mediální výchově běžná, a zaměřujeme se spíše na nová média.
Informace na webových stránkách
S příchodem internetu přestala mít masmédia privilegované postavení v předávání informací široké veřejnosti. Nyní platí, že jakákoliv informace od kohokoliv se může ze dne na den stát virální a oslovit tak miliony lidí na celé planetě. To například dokazuje příběh partičky mladých Makedonců, kteří v době prezidentských voleb v USA vytvořili nespočet stránek s falešnými zprávami, jež se rychlostí blesku šířily na internetu, a to jen proto, aby měli zisky z reklam. Toto zvýšení množství informačních toků s mnohdy špatnou informační kvalitou vyžaduje zvýšené nároky na kritické posuzování mediálních sdělení, protože existuje nespočet zdrojů, kterým my nyní můžeme a nemusíme věřit. I když pro webové stránky bude z hlediska kritického přistupování platit podobné principy jako u masmédií, přece jen má svět internetu svá specifika, o kterých je dobré informovat i ve škole.
Sociální sítě
Sociální sítě představují zcela nový prostor interakce v 21. století. Jednak pro něj platí podobná pravidla jako pro informace na webových stránkách (tj. ne vše, co se tam objeví, je pravda), jednak ale může jedinci sloužit k dosahování určitých cílů (tvorba mediálních sdělení, forma zábavy či studia), ale také s sebou nese i negativní stránky. Mezi tato negativa řadíme například riziko, kdy mohou ti, co užívají sítě po delší dobu, mít větší sklony k depresím, otázkou je rovněž to, jak sociální sítě ovlivňují náš pohled na hodnoty morální či estetické (řadíme zde například kult krásy vyretušovaných slečen či sdílení materiální tematiky za účelem zvýšení společenského statusu). Opět platí, že by měli žáci vědět, že realita je mnohdy jiná, než se ukazuje v médiích. A jak vidíme, tak i sociální sítě mají svá specifika. Nehledě na to, že sociální sítě nemusí představovat riziko jen pro jedince samotného, ale i společnost jako takovou. Vedou se dlouhé diskuze, jak algoritmy ovlivňují vznik sociálních bublin, které přispívají k radikalizaci společnosti.
Influenceři a reklama
Reklamu můžeme najít v rámcových vzdělávacích programech na mnoha místech, takže se nejedná o nic nového. Nový je ovšem způsob, jakým funguje reklama dnes, a to právě vlivem internetu a sociálních sítí. S reklamou nyní souvisí fenomény jako algoritmy, personalizovaná reklama, product placement u influencerů apod. Podle zjištění Fakulty sociálních věd UK v Praze například pozná skrytou reklamu na sociálních sítích pouze každé desáté dítě. Nehledě na to, že influenceři mohou představovat kromě reklamy i ne úplně vhodnou inspiraci k zábavení. .
Hate speech a netiketa
Publikováním svých projevů na internetu můžete docílit toho, že oslovíte mnohem více lidí než v by tomu bylo v reálném životě. To s sebou ovšem nese opět i možná úskalí, která souvisí s tím, jaký dopad může náš příspěvek na internetu způsobit. Nejmenším úskalím je to, že na internetu pouze někoho urazíme, ovšem můžeme napsat i takové komentáře, které mohou mít právní konsekvence, jako se stalo ve známém případě rasistických komentářů pod fotkou dětí ze ZŠ Plynárenská. Kromě toho, že se může autor příspěvku pohybovat na hraně zákona, jeho příspěvky mohou někomu reálně způsobit psychickou újmu. A platí to i opačně – každý může být obětí hatingu, a to na základě svého příspěvku, nebo i například zcela bezdůvodně, pokud se stane obětí kyberšikany, což pak může člověka dovést až k sebevraždě.
Mediální well-being
V předchozích řádcích jsme několikrát zmínili problém úzkostí a depresí spojených s novými médii. Studie (např. zde či zde) ukazují na vztah mezi osamělostí, depresí či úzkostí a vyšším používáním sociálních sítí. Samozřejmě to nemusí hned znamenat, že používání sociálních sítí nám způsobuje deprese (musíme totiž rozlišovat mezi korelací a kauzalitou), vidíme však, že sociální sítě mohou být jedním z faktorů, který značně ovlivňuje wellbeing nejen mladých, ale i dospělých jedinců. Sociální média mohou zkreslovat pohled na realitu, dále mohou například způsobovat syndrom FoMo (fear of missing out) či právě způsobovat pocit, že všichni lidé kromě mě se mají skvěle, když sdílejí samé fotky, kde jsou šťastni. O vlivu sociálních sítí na mentální zdraví chystáme samostatný článek, kde téma více rozebereme. Nejsou to ovšem jen sociální sítě, které mohou způsobovat problémy. Hovoří se také o závislosti na hraní či na pornografii. Tímto fenoménem se zabýval například i proslulý psycholog Philipp Zimbardo, jehož kniha nese název Odpojený muž: jak technologie připravuje muže o mužství a co s tím. Známá je rovněž přednáška Garyho Wilsona na konferenci TedTalk, která naznačuje, jak pornografie může u mužů způsobovat nedostatek sebevědomí, depresí, symptomy podobné ADHD, či dokonce erektilní dysfunkci.
Nová média jako zdroj informací a zábavy
Notná rizika s sebou může nést i závislost na počítačových hrách, je také ale důležité ukázat i druhou stranu mince, a to takovou, že nová média nám mohou pomoci k dosahování našich cílů a také třeba ke vzdělání či seberozvoji. Mediální výchova by v tomto případě učila, že pokud má člověk nějaký problém, který potřebuje vyřešit, v určitých případech mu může pomoci internet či webová aplikace. Nová média nejsou zlo, ale mohou i pomáhat.
Tvorba mediálních sdělení na internetu
Nová média představují obrovský prostor k seberealizaci a sebevyjádření jedince. Každý si může založit vlastní webovou stránku, blog, profil na sociálních sítích, vytvářet videa, obrázky apod. Právě mediální výchova může podpořit kreativitu žáka a naučit ho dovednostem, které může poté využít i jinde, ať už jako tvůrci videí, copywriteři či správcové sociálních sítí.
Peníze na internetu (online investování, kryptoměny)
V dnešní době si téměř každý plnoletý může otevřít svůj účet u brokera a začít investovat online. To s sebou nese jednak příležitost spravovat své finance efektivnějším způsobem, jednak to s sebou nese velká rizika, kterými se investice jen hemží. Klíčem je finanční (lépe řečeno investiční) gramotnost, díky které by si žáci veškerá rizika i příležitosti spojená s investováním uvědomili. Zejména populární se staly v dnešní době kryptoměny a tokeny, do kterých se mladí nebojí investovat. Odborníci dokonce upozorňují, že investice do kryptoměn se u některých jedinců stala spíše gamblerskou záležitostí nežli racionální investicí. Samozřejmostí jsou také podvody, díky kterým mohou investoři přijít o statisíce.
Kognitivní zkreslení
Problematika kognitivních zkreslení je spíše podtéma mediální výchovy, které souvisí s kritickým čtením a vnímáním mediálních sdělení. Při vyhodnocování jakýchkoliv informací totiž dochází k tomu, že se dopustíme různých chyb v myšlení, což nám pak brání informace posuzovat opravdu kriticky. Právě znalost a uvědomení si takovýchto chyb v myšlení pak vede ke zlepšení kritického přístupu (nejen) k mediálním sdělením.
Comments